Antioxidanty

     Antioxidanty: malí ochránci našich buněk

O antioxidantech se v posledních letech mluví stále častěji. Najdeme je v ovoci, zelenině, bylinkách, zelených potravinách i v nejrůznějších doplňcích stravy. Možná jste už slyšeli, že chrání naše buňky před volnými radikály a pomáhají organismu zvládat oxidační stres.

Co si ale pod těmito pojmy konkrétně představit? A proč je důležité přijímat antioxidanty především jako přirozenou součást pestré stravy?

Co jsou volné radikály?

V našem těle neustále probíhá obrovské množství chemických reakcí. Při nich přirozeně vznikají také takzvané volné radikály – nestabilní molekuly, které se mohou zapojovat do dalších reakcí s buňkami.

Volné radikály nejsou samy o sobě pouze "špatné". V určitém množství se podílejí například na buněčné komunikaci a na obranných reakcích organismu. Problém nastává ve chvíli, kdy se jich vytváří příliš mnoho a tělo je nedokáže dostatečně vyvažovat.

Jejich vznik mohou ovlivňovat nejen běžné pochody v našem organismu, ale také:

• kouření,
• znečištěné prostředí,
• nadměrné vystavování UV záření,
• dlouhodobá psychická nebo fyzická zátěž,
• nevyvážená strava,
• nedostatek odpočinku a regenerace.

Co je oxidační stres?

Oxidační stres je stav, při kterém vzniká nerovnováha mezi volnými radikály a schopností organismu udržovat je pod kontrolou.

Můžeme si to představit podobně jako rezivění kovu nebo hnědnutí rozkrojeného jablka. V lidském těle jsou samozřejmě procesy mnohem složitější, ale princip oxidace je podobný.

Dlouhodobá převaha oxidačních procesů může přispívat k poškozování buněk a jejich součástí. Právě zde vstupují do hry antioxidanty.

Jak fungují antioxidanty?

Antioxidanty jsou látky, které pomáhají zpomalovat nebo omezovat některé oxidační reakce. Mohou reagovat s volnými radikály a pomáhat tak chránit buňky před oxidačním poškozením.

Část antioxidačních mechanismů si naše tělo vytváří samo. Další ochranné látky získáváme z potravy.

Mezi nejznámější antioxidanty a látky zapojené do antioxidační ochrany patří například:

• vitamin C,
• vitamin E,
• karotenoidy, mezi které patří například betakaroten, lutein nebo lykopen,
• některé minerální látky, například selen,
• polyfenoly a další rostlinné látky,
• chlorofyly a přirozená rostlinná barviva.

Jednotlivé antioxidanty se přitom navzájem nenahrazují. Každý může v organismu působit trochu jiným způsobem, a proto je důležitá především pestrost.

Kde antioxidanty najdeme?

Nejlepším způsobem, jak do jídelníčku pravidelně zařazovat různé antioxidanty, je jíst pestrou škálu rostlinných potravin.

Jejich přirozenými zdroji jsou například:

• bobulovité ovoce,
• jablka, citrusy a další ovoce,
• listová a košťálová zelenina,
• mrkev, rajčata, červená řepa a paprika,
• bylinky a koření,
• luštěniny,
• ořechy a semínka,
• kvalitní celozrnné obiloviny,
• zelené potraviny.

Světová zdravotnická organizace doporučuje přijímat alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny denně. Ovoce a zelenina nejsou důležité pouze kvůli antioxidantům, ale také jako zdroj vlákniny, vitaminů, minerálních látek a dalších rostlinných složek.

Čím pestřejší barvy se na našem talíři objevují, tím širší spektrum rostlinných látek zpravidla přijímáme.

Jak do toho zapadají zelené potraviny?

Zelené potraviny mohou být praktickým doplněním běžného jídelníčku, zejména pokud je pro člověka obtížné jíst každý den dostatečné množství různorodé zeleniny.

Mladý ječmen, chlorella a další zelené potraviny obsahují přirozeně se vyskytující rostlinné látky, barviva a mikroživiny. Není však potřeba vnímat je jako náhradu běžného jídla nebo jako zázračné řešení jednoho konkrétního problému.

Jejich největší význam vidím především v pravidelnosti. Mohou se stát jednoduchou součástí každodenního režimu a připomínkou, že o své tělo pečujeme průběžně, nejen ve chvíli, kdy už nám není dobře.

Zelené potraviny proto můžeme chápat jako jeden z dílků celé mozaiky, do které patří také:

• pestrá strava,
• dostatek tekutin,
• pravidelný pohyb,
• kvalitní spánek,
• pobyt venku,
• odpočinek a zvládání dlouhodobého stresu.

Více antioxidantů neznamená automaticky lépe

U antioxidantů neplatí, že čím větší množství přijmeme, tím zdravější budeme.

Výzkumy vysokých dávek izolovaných antioxidantů v doplňcích stravy nepřinesly u prevence chronických onemocnění vždy očekávané výsledky. V některých situacích mohou být vysoké dávky nevhodné nebo mohou ovlivňovat působení léků či léčby. Proto bychom neměli bezdůvodně kombinovat velké množství různých antioxidantů pouze ve formě kapslí a tablet.

Mnohem přirozenější je zaměřit se na celé potraviny, ve kterých se antioxidanty nacházejí společně s vlákninou, vitaminy, minerály a stovkami dalších látek.

Doplňky stravy mohou mít své místo, ale měly by doplňovat jídelníček – nikoliv nahrazovat jeho pestrost.

Jak podpořit antioxidační rovnováhu každý den?

Není nutné počítat množství jednotlivých antioxidantů ani hledat jednu "nejzdravější" potravinu. Mnohem větší smysl má několik jednoduchých návyků:

Každý den zařaďte ovoce a zeleninu různých barev. Přidejte listovou zeleninu, bylinky, ořechy, semínka nebo luštěniny. Zelené potraviny užívejte pravidelně a jako doplnění pestrého jídelníčku. Dostatečně pijte, hýbejte se a nezapomínejte na odpočinek.

Základem není dokonalost, ale dlouhodobá pravidelnost.

Závěrem

Antioxidanty jsou důležitou součástí přirozených ochranných mechanismů našeho těla. Nemusíme se však upínat k jedné látce, jednomu produktu ani k co nejvyšším dávkám.

Největší smysl má vytvářet pestrý a dlouhodobě udržitelný jídelníček, ve kterém mají své místo různobarevné rostlinné potraviny. Zelené potraviny mohou být jeho jednoduchou a praktickou součástí.

Naše tělo totiž nepotřebuje jednorázovou dokonalost. Potřebuje pravidelnou péči, dostatek skutečných živin a podmínky, ve kterých může správně fungovat.